Prosím, o vysvětlení k nákladům na změnu stavu zásob, protože nerozumím, jak se těchto nákladů dopočítám.
Např. zkraje 1. čtvrtletí 2013 jsme měli stav zásob: 2352 suroviny A, 1415 suroviny B, žádný výrobek.
Koncem tohoto čtvrtletí pak byly zásoby: 112 suroviny A, 55 suroviny B, žádný výrobek.
Nakoupeno v tomto čtvrtletí bylo 1740 suroviny A a 630 suroviny B. Vyrobeno bylo 1990 výrobků, spotřebované suroviny tedy 3980 A, 1990 B. Prodáno bylo všech 1990 výrobků za 380 €. Cena suroviny A byla 49,70 € / kus a suroviny B 153,78 € / kus.
Náklady na materiál a opravy by měly vyjít (podle reportu) 437 107 €, jakým způsobem se tohoto čísla dopočítám? Vidím zádrhel zřejmě v mém porozumění v návodu zmíněného přeceňování zásob.
Změna stavu zásob
-
Účastník simulace
- President
- Příspěvky: 152
- Registrován: stř 20. led 2016 11:33:22
Re: Změna stavu zásob
Změna stavu zásob je rozdíl mezi aktuální cenou zásob a cenou zásob minulou.
Pokud nakoupíte např. 1 ks suroviny A za např. 49,70 €, pak nákupní hodnota se vůbec do změny stavu zásob nepromítá přímo, ale uvažuje se jen okamžité ocenění této suroviny (ocenění aktiva surovina A). Ocenění není 100 €, protože Vaše firma není prodejce suroviny A a nebude schopna surovinu za 49,70 € prodat (nemáte žádný marketing, zkušenosti, tradici, ani žádnou prodejní síť na prodej suroviny A), tudíž se bere ocenění podle pravidel z manuálu (odpovídá předpisy pro ocenění nějakého aktiva, které existují v reálném životě).
No a konkrétně to tedy bude 75% z ceny 49,70 € = 34,79 €. Pokud tuto surovinu nijak nezpracujete a její prodejní tržní (vaše nákupní) cena zůstane konstantní v příštím čtvrtletí, pak v přecenění stavu zásob budou náklady 49,70 € - 34,79 € = 14,91 €.
Do toho musíte připočítat, že prodejní tržní cena se mění, pro druhé čtvrtletí byla 55,58 €.
Tedy pokud byste s tím 1 ks suroviny A nic nedělali ani ve 2. čtvrtletí, pak byste v nákladech „přecenění stavu zásob“ měli promítnuto její nové ocenění 34,79 * 55,58/49,7 = 38,906 € a tedy by „přecenění stavu zásob“ bylo (jen vlivem 1 ks suroviny A) 34,79-38,906 = -4,116 €, tedy měli byste záporné náklady -4,116 €, což je zisk 4,116 €. Tento zisk byste obdrželi bezpracně jen vlivem zvýšení prodejní ceny suroviny na trhu.
Do toho je nutno započítat, že v momentě, kdy surovinu předěláte na výrobek, pak se do změny stavu zásob promítne nákladem celé poslední hodnoty, tedy 16,674 €, ovšem zároveň do skladu přibude výrobek, který je oceněn 50% průměrné tržní hodnoty z aktuálního čtvrtletí (průměr, za jaký prodáváte Vy a Vaši konkurenti na trhu).
V tomto případě jsme ale na skladě museli mít i další suroviny, z kterých vznikl výrobek a tyto suroviny se rovněž odečtou ze zásob skladu.
No, a když výrobek prodáte na trhu, vznikne náklad ceny ocenění aktiva „výrobek“ ze skladových zásob.
Pokud nakoupíte např. 1 ks suroviny A za např. 49,70 €, pak nákupní hodnota se vůbec do změny stavu zásob nepromítá přímo, ale uvažuje se jen okamžité ocenění této suroviny (ocenění aktiva surovina A). Ocenění není 100 €, protože Vaše firma není prodejce suroviny A a nebude schopna surovinu za 49,70 € prodat (nemáte žádný marketing, zkušenosti, tradici, ani žádnou prodejní síť na prodej suroviny A), tudíž se bere ocenění podle pravidel z manuálu (odpovídá předpisy pro ocenění nějakého aktiva, které existují v reálném životě).
No a konkrétně to tedy bude 75% z ceny 49,70 € = 34,79 €. Pokud tuto surovinu nijak nezpracujete a její prodejní tržní (vaše nákupní) cena zůstane konstantní v příštím čtvrtletí, pak v přecenění stavu zásob budou náklady 49,70 € - 34,79 € = 14,91 €.
Do toho musíte připočítat, že prodejní tržní cena se mění, pro druhé čtvrtletí byla 55,58 €.
Tedy pokud byste s tím 1 ks suroviny A nic nedělali ani ve 2. čtvrtletí, pak byste v nákladech „přecenění stavu zásob“ měli promítnuto její nové ocenění 34,79 * 55,58/49,7 = 38,906 € a tedy by „přecenění stavu zásob“ bylo (jen vlivem 1 ks suroviny A) 34,79-38,906 = -4,116 €, tedy měli byste záporné náklady -4,116 €, což je zisk 4,116 €. Tento zisk byste obdrželi bezpracně jen vlivem zvýšení prodejní ceny suroviny na trhu.
Do toho je nutno započítat, že v momentě, kdy surovinu předěláte na výrobek, pak se do změny stavu zásob promítne nákladem celé poslední hodnoty, tedy 16,674 €, ovšem zároveň do skladu přibude výrobek, který je oceněn 50% průměrné tržní hodnoty z aktuálního čtvrtletí (průměr, za jaký prodáváte Vy a Vaši konkurenti na trhu).
V tomto případě jsme ale na skladě museli mít i další suroviny, z kterých vznikl výrobek a tyto suroviny se rovněž odečtou ze zásob skladu.
No, a když výrobek prodáte na trhu, vznikne náklad ceny ocenění aktiva „výrobek“ ze skladových zásob.